Blog-CS

Náš rozpočet aneb jak funguje Universita v USA

V USA je prý přibližně 6000 různých Univerzit, vyšších odborných škol a podobných institucí, samozřejmě s naprosto různou úrovni. U komise pro vyšší vzdělávání je akreditovaných 2618 škol, komise pak svým způsobem 'garantuje' jejich úroveň, nicméně kvalitu samozřejmě nejlépe ohodnotí především trh, tedy sami uchazeči o studium, studenti a absolventi. Produktem školy nejsou spokojeni úředníci na ministerstvu, jsou to přeci právě absolventi, vzdělaní lidé, a to jak vzdělaní a jak úspěšní ve svých oborech jsou je pak hlavním ukazatelem kvality té které University.

Lehigh University Logo
Logo Lehigh University

Lehigh University, kde teď už skoro rok pracuju, se vytrvale drží okolo 30. místa v žebříčku nejlepších, což v té brutální konkurenci jistě není lehké a považuji to za skvělý výkon. Samozřejmě, je jistě rozdíl být okolo té třicítky, a být někde v první desítce, mezi MIT, Caltechem, Yale, Harvardem a Princetonem, jenže je dobře si uvědomit, že podle různých pokusu o mezinárodní srovnání se prý nic v Česku nevleze ani do prvních 200.

Packardova laboratoř na Lehigh University
Packardova laboratoř na Lehigh University

Nebude asi náhoda, že podle mezinárodního žebříčku je 17 z 20 nejlepších škol v USA. Lehigh byla založena roku 1865 a je to poměrně malá, privátní universita, má kolem 4200 studentů a 2000 doktorandů.

A jako každý 'žebříček' i tenhle určitě ledasco ignoruje, zprumeruje a přehlíží, mým hlavním důvodem, proč jsem akceptoval tuhle pozici bylo, že Lehigh má skvělé centrum elektronové mikroskopie a podle mých znalostí je to jediné místo na světě(!), kde mají pohromadě ne jeden, ale hned dva nejmodernější transmisní elektronové mikroskopy s korekcí sférických aberací (Cs). Trápím se tu sice s projektem, který nemám ani moc rád (příliš málo chemie a moc fyziky) ani moc nefunguje, nicméně aspoň můžu po nocích používat tyhle unikátní mašinky, což je doslova k nezaplacení.

Nicméně to, o čem jsem chtěl napsat, je rozpočet Lehigh University. Měl jsem pocit, že by to mohlo někoho zajímat, mne samotného to zaujalo dost. Začnu příjmy a pak to zkusím trochu okomentovat:

Příjmy ………………………. $343.852 M

Školné a poplatky …………….. $176.8 M
Výzkumné granty a kontrakty ……. $43.8 M
Zisky z majetku, investic a patentu $42.7 M
Kolejné a strava ……………… $26.1 M
Dary a granty ………………… $13.1 M
Jiné dodatečně zdroje …………. $12.3 M
Státní finanční podpora ……….. $3.8 M
Nepřímé vyrovnání nákladů ……… $8.1 M
Jiné ………………………… $15.2 M
Dotace US Kongresu ……………. $1.9 M

Co mne zaujalo, je, jak velká část peněz jde získat vědou a výzkumem, věděl jsem, že to není málo, ale přes 40 miliónů dolarů ročně? To už je pro malou univerzitu docela slušný balík. Taky je sranda, jak málo Univerzita požaduje a dostává od státu, necelé 4 milióny z 344 jsou jen o chlup víc jak jedno procento. Vím, že narozdíl od Evropy je vysoké školství v USA pro stát jednoznačně ziskové, stát na něm neprodělává, ale vydělává a University plati daně a prý dokonce generují okolo 2% GDP (HDP).

Výdaje…………………………… $342.810 M
pro jednoduchost nechávám názvy fakult anglicky

Arts & Sciences …………………… $38.6 M
Business & Economics ……………… $17.8 M
Education…………………………….. $9 M
Engineering & Applied Science……… $30.2 M
Research……………………………. $41 M
Library and Technology Services…… $20,3 M
Provost and Other…………………. $9,5 M

Celkem tedy přímé akademické výdaje……. $166,494,000

a dále
služby pro studenty ……. $23,4 M
zálohy ……. $7,8 M
sdružení absolventů ……. $1,9 M
(!)komunikace s vládou a úřady ……. $0,8 M
vnější vztahy a propagace ……. $2,4 M
Zoellner Arts Center-divadlo ……. $2,5 M
obecne/nespecifikované ……. $3,5 M

a dále
Finanční řízení a administrativa……. 7,8 M
služby……. 24,3 M
doplňkové podniky……. 38,5 M
Celkem Finance/Administration……. 70,606,130

finanční pomoc pro studenty ……. $59,4 M
dotace z university……. $3,97 M
zisk……….. $1 M

Všimněte si velké částky za finanční pomoc pro studenty, jde v podstatě o slevu nebo i zaplacení celého školného pro doktorandy nebo talentované studenty. Je to zajímavé, na školném a poplatcích se vybere skoro 177 miliónů a třetinu (59.4 miliónů) toho škola obratem rozdá. Líbí se mi to, protože škola může adresně podpořit toho, kdo si to nějakým způsobem zaslouží. A někde jsem četl, že si lidí o hodně víc váží něčeho cenneho (drahého), že když se v průzkumu ptali potenciálních studentů, zda by šli raději na Universitu A, která má školné $40 tisíc ročně s tím, že by jim za jejich talent, schopnosti a úspěchy na střední škole dala škola $10 tisíc stipendium anebo na Universitu B, kde by chtěli jen 30 tisíc, vybralo si prý kolem 85% Universitu A.

Další věc, co se mi docela hodně líbí, je ta transparentnost, celý rozpočet je na webu, a dá se hrabat do neuvěřitelně hloubky. Věřím, že to na Českých VŠ je k nalezení taky, ale asi někde bezpečně schované, protože já to nikdy nenašel (ani jako student ani teď). A to by prosím české VŠ, které hospodaří s penezma daňových poplatníků (tedy nás všech) měly být úplně příkladně transparentní! Narozdíl od Lehigh, která je privátní a de-fakto jde o 'gesto dobre vůle', protože do toho nikomu (krom správní rady) nic není.

P.S. Možná Vás zajímá jaká je výše školného a jak případně vypadá typický student. Přes 90% vybraného školného je od studentů (undergraduate) ne doktorandů (graduate students), kteří jsou typicky placení svým profesorem (ne školou ale z peněz, které profesor sám sežene na svůj research) za to, že se aktivně účastní řešení jeho výzkumných grantů. Takový student pak profesora stojí tak 30.000-40.000 dolaru ročně, je třeba za něj zaplatit školné (~20.000) a zpravidla dostává stipendium (plat) okolo 10-20k ročně. Není to na zbohatnutí, ale v pohodě se s tím přežije a hafo z nich si i založí rodinu – zejména čínani. Je to i silný motivační faktor k dokončení doktorátu, protože v průmyslu dostanou s doktorátem z Lehigh 40-70 tisíc ročně, a rozdíl mezi 15.000 graduate stipendia a řekněme 60 tisíc nástupního platů doktora (ne lékaře) si každý z nich jistě bleskem spočte sám, a pokud by to nezvládal, vysvětlí mu to jeho opět těhotná čínská manželka…

Renovovana Lindermanova knihovna
Zrenovovaná Lindermanova knihovna

Školné pro (undergraduate) studenty je letos myslím 37.000 ročně. Je to fakt hodně, srovnatelné nebo i o chlup vyšší než maj elitní školy z Ivy League, z těch Top 10 (Harvard, Yale, Brown, Princeton), takže se na Lehigh musíme zatraceně snažit abychom byli natolik dobří aby to přesvědčilo budoucí studenty a jejich rodiče, že se jim to u nás vyplatí. Každopádně je to čistě tržní věc, kdybychom chtěli moc, nikdo k nám nepřijde a mužem to tu zavřít, kdybychom chtěli málo, zkrachujeme.

Školné v USA se obecně fakt brutálně liší škola od školy, my jsme každopádně mezi 2-3% nejdražších, na státních universitách je to často min, polovina, třetina nebo i min. A některé z nich jsou dobře, jsou klidně v první stovce, a třebas taková Penn State, nebo University of California jsou skvěle a přitom státní školy. Školné na nich bývá 10-14 tisíc, a jste-li obyvatelem (a daňovým poplatníkem) v příslušném státě (Pennsylvania nebo Kalifornie) dostanete další slevu, takže se můžete dostat i na 6-8 tisíc. Je ale blbé, že si ta státní škola krutě vybírá, což chtěli třebas Zelení u nás zrušit, takže na Penn State berou méně jak 5% nejlepších uchazečů a ani ti nedostanou žádné stipendium. U nás bereme o něco méně jak 20%. Je ale fér říct, že se k nám hlásí kvalitnější materiál :-)

Jirka Čech – 10. 8. 2007 04:31 – Komentáře (9)

Starší příspěvek: Radaroví pacifisti nebo užiteční idioti? - 4. 4. 2007

Novější příspěvek: Elegantni reseni otazky piratu: - 15. 4. 2009

Archív všech příspěvků