Blog-CS

Jak jste si asi všimli, se zlepšením počasí v oblasti Rohu Afriky se opět zvýšil počet pirátských útoku na neozbrojené civilní lodě. Klasickym úlovkem pirátů je loď s darovanymi potravinami a s humanitární pomoci, jako byla Maersk Alabama, plující pod americkou vlajkou a s americkou posádkou do nejake africke prdele.

Díky typicky americké aroganci a kulturní necitlivosti však tentokrát kovbojska posádka unilateralne sáhla k násilí (jak typické, že…) a přemohla společensky vyloučené a belochy diskriminované piráty. Evropska Uhnije se musi tvrde postavit tomuto arogantnimu unilateralismu. Amerika neni svetovy cetnik. Kdo jim dal pravo napadat somalske rybare? Je treba rict jasne NE vojenskym akcim, vzdyt by mohlo by dojit i k urazum a mozna i smrtelnym!

Proto Vám nabízím alternativni řešení pirátské otázky.

Bylo by dobre začít "romanticke" pirátství na rohu Afriky zahrnout dotacema, regulovat a řídit. Promptne zavest kalasnikovne. Krize neni legrace. Udělat pro piraty speciálního komisaře v Bruselu, komisi, podkomisi, par vyboru a štědrou rozpočtovou kapitolu.

Komisař Spidla by mohl žádat vypracování dočasne směrnice na ochranu sezónních pracovníků v pirátství před skodlivym slunečním zarenim.

Zavest jim skoleni bezpecnosti prace, povinnou certifikaci, tabulky na povolené přesčasy, na práci v noci, o víkendu, na zkušební dobu a taky odbory. Dusledne kontrolovat kvoty na podil zen a buzezantu v piratskych posadkach.

Kazdý ví, že když je něco dotovaného a řízeného státem či úřadem, funguje to buď blbě nebo vůbec, takže takto bychom pirátům zasadili smrtelný úder….a zcela politicky korektne!

V USA je prý přibližně 6000 různých Univerzit, vyšších odborných škol a podobných institucí, samozřejmě s naprosto různou úrovni. U komise pro vyšší vzdělávání je akreditovaných 2618 škol, komise pak svým způsobem 'garantuje' jejich úroveň, nicméně kvalitu samozřejmě nejlépe ohodnotí především trh, tedy sami uchazeči o studium, studenti a absolventi. Produktem školy nejsou spokojeni úředníci na ministerstvu, jsou to přeci právě absolventi, vzdělaní lidé, a to jak vzdělaní a jak úspěšní ve svých oborech jsou je pak hlavním ukazatelem kvality té které University.

Logo Lehigh University

Lehigh University, kde teď už skoro rok pracuju, se vytrvale drží okolo 30. místa v žebříčku nejlepších, což v té brutální konkurenci jistě není lehké a považuji to za skvělý výkon. Samozřejmě, je jistě rozdíl být okolo té třicítky, a být někde v první desítce, mezi MIT, Caltechem, Yale, Harvardem a Princetonem, jenže je dobře si uvědomit, že podle různých pokusu o mezinárodní srovnání se prý nic v Česku nevleze ani do prvních 200.

Packardova laboratoř na Lehigh University

Nebude asi náhoda, že podle mezinárodního žebříčku je 17 z 20 nejlepších škol v USA. Lehigh byla založena roku 1865 a je to poměrně malá, privátní universita, má kolem 4200 studentů a 2000 doktorandů.

A jako každý 'žebříček' i tenhle určitě ledasco ignoruje, zprumeruje a přehlíží, mým hlavním důvodem, proč jsem akceptoval tuhle pozici bylo, že Lehigh má skvělé centrum elektronové mikroskopie a podle mých znalostí je to jediné místo na světě(!), kde mají pohromadě ne jeden, ale hned dva nejmodernější transmisní elektronové mikroskopy s korekcí sférických aberací (Cs). Trápím se tu sice s projektem, který nemám ani moc rád (příliš málo chemie a moc fyziky) ani moc nefunguje, nicméně aspoň můžu po nocích používat tyhle unikátní mašinky, což je doslova k nezaplacení.

Nicméně to, o čem jsem chtěl napsat, je rozpočet Lehigh University. Měl jsem pocit, že by to mohlo někoho zajímat, mne samotného to zaujalo dost. Začnu příjmy a pak to zkusím trochu okomentovat:

Příjmy ………………………. $343.852 M

Školné a poplatky …………….. $176.8 M
Výzkumné granty a kontrakty ……. $43.8 M
Zisky z majetku, investic a patentu $42.7 M
Kolejné a strava ……………… $26.1 M
Dary a granty ………………… $13.1 M
Jiné dodatečně zdroje …………. $12.3 M
Státní finanční podpora ……….. $3.8 M
Nepřímé vyrovnání nákladů ……… $8.1 M
Jiné ………………………… $15.2 M
Dotace US Kongresu ……………. $1.9 M

Co mne zaujalo, je, jak velká část peněz jde získat vědou a výzkumem, věděl jsem, že to není málo, ale přes 40 miliónů dolarů ročně? To už je pro malou univerzitu docela slušný balík. Taky je sranda, jak málo Univerzita požaduje a dostává od státu, necelé 4 milióny z 344 jsou jen o chlup víc jak jedno procento. Vím, že narozdíl od Evropy je vysoké školství v USA pro stát jednoznačně ziskové, stát na něm neprodělává, ale vydělává a University plati daně a prý dokonce generují okolo 2% GDP (HDP).

Výdaje…………………………… $342.810 M
pro jednoduchost nechávám názvy fakult anglicky

Arts & Sciences …………………… $38.6 M
Business & Economics ……………… $17.8 M
Education…………………………….. $9 M
Engineering & Applied Science……… $30.2 M
Research……………………………. $41 M
Library and Technology Services…… $20,3 M
Provost and Other…………………. $9,5 M

Celkem tedy přímé akademické výdaje……. $166,494,000

a dále
služby pro studenty ……. $23,4 M
zálohy ……. $7,8 M
sdružení absolventů ……. $1,9 M
(!)komunikace s vládou a úřady ……. $0,8 M
vnější vztahy a propagace ……. $2,4 M
Zoellner Arts Center-divadlo ……. $2,5 M
obecne/nespecifikované ……. $3,5 M

a dále
Finanční řízení a administrativa……. 7,8 M
služby……. 24,3 M
doplňkové podniky……. 38,5 M
Celkem Finance/Administration……. 70,606,130

finanční pomoc pro studenty ……. $59,4 M
dotace z university……. $3,97 M
zisk……….. $1 M

Všimněte si velké částky za finanční pomoc pro studenty, jde v podstatě o slevu nebo i zaplacení celého školného pro doktorandy nebo talentované studenty. Je to zajímavé, na školném a poplatcích se vybere skoro 177 miliónů a třetinu (59.4 miliónů) toho škola obratem rozdá. Líbí se mi to, protože škola může adresně podpořit toho, kdo si to nějakým způsobem zaslouží. A někde jsem četl, že si lidí o hodně víc váží něčeho cenneho (drahého), že když se v průzkumu ptali potenciálních studentů, zda by šli raději na Universitu A, která má školné $40 tisíc ročně s tím, že by jim za jejich talent, schopnosti a úspěchy na střední škole dala škola $10 tisíc stipendium anebo na Universitu B, kde by chtěli jen 30 tisíc, vybralo si prý kolem 85% Universitu A.

Další věc, co se mi docela hodně líbí, je ta transparentnost, celý rozpočet je na webu, a dá se hrabat do neuvěřitelně hloubky. Věřím, že to na Českých VŠ je k nalezení taky, ale asi někde bezpečně schované, protože já to nikdy nenašel (ani jako student ani teď). A to by prosím české VŠ, které hospodaří s penezma daňových poplatníků (tedy nás všech) měly být úplně příkladně transparentní! Narozdíl od Lehigh, která je privátní a de-fakto jde o 'gesto dobre vůle', protože do toho nikomu (krom správní rady) nic není.

P.S. Možná Vás zajímá jaká je výše školného a jak případně vypadá typický student. Přes 90% vybraného školného je od studentů (undergraduate) ne doktorandů (graduate students), kteří jsou typicky placení svým profesorem (ne školou ale z peněz, které profesor sám sežene na svůj research) za to, že se aktivně účastní řešení jeho výzkumných grantů. Takový student pak profesora stojí tak 30.000-40.000 dolaru ročně, je třeba za něj zaplatit školné (~20.000) a zpravidla dostává stipendium (plat) okolo 10-20k ročně. Není to na zbohatnutí, ale v pohodě se s tím přežije a hafo z nich si i založí rodinu – zejména čínani. Je to i silný motivační faktor k dokončení doktorátu, protože v průmyslu dostanou s doktorátem z Lehigh 40-70 tisíc ročně, a rozdíl mezi 15.000 graduate stipendia a řekněme 60 tisíc nástupního platů doktora (ne lékaře) si každý z nich jistě bleskem spočte sám, a pokud by to nezvládal, vysvětlí mu to jeho opět těhotná čínská manželka…

Zrenovovaná Lindermanova knihovna

Školné pro (undergraduate) studenty je letos myslím 37.000 ročně. Je to fakt hodně, srovnatelné nebo i o chlup vyšší než maj elitní školy z Ivy League, z těch Top 10 (Harvard, Yale, Brown, Princeton), takže se na Lehigh musíme zatraceně snažit abychom byli natolik dobří aby to přesvědčilo budoucí studenty a jejich rodiče, že se jim to u nás vyplatí. Každopádně je to čistě tržní věc, kdybychom chtěli moc, nikdo k nám nepřijde a mužem to tu zavřít, kdybychom chtěli málo, zkrachujeme.

Školné v USA se obecně fakt brutálně liší škola od školy, my jsme každopádně mezi 2-3% nejdražších, na státních universitách je to často min, polovina, třetina nebo i min. A některé z nich jsou dobře, jsou klidně v první stovce, a třebas taková Penn State, nebo University of California jsou skvěle a přitom státní školy. Školné na nich bývá 10-14 tisíc, a jste-li obyvatelem (a daňovým poplatníkem) v příslušném státě (Pennsylvania nebo Kalifornie) dostanete další slevu, takže se můžete dostat i na 6-8 tisíc. Je ale blbé, že si ta státní škola krutě vybírá, což chtěli třebas Zelení u nás zrušit, takže na Penn State berou méně jak 5% nejlepších uchazečů a ani ti nedostanou žádné stipendium. U nás bereme o něco méně jak 20%. Je ale fér říct, že se k nám hlásí kvalitnější materiál :-)

Možná jsem jen nepozorný hlupák a naivka, ale není mi jasné, proč všichni ti halasní odpůrci základny, radarů, raket a Ameriky nechtějí vidět jasná fakta. Rád si to nechám vysvětlit.

Generálové z Ruská nám opakovaně řekli, že na raketovou obranu nemáme ani myslet, že na nás zamíří nukleární zbraně a že budeme cílem. Opakovali, že základnu zničí leteckým úderem, že jsou schopni to udělat jak nuklearnima raketama tak letectvem. Oproti tomu si nějak nevybavuju, že by nám vyhrožovali vyhlazením američtí generálové, že by nás vydírali, že by strašili, že, odmítneme-li, zamíří na nás rakety z Německa a z Anglie nebo že nás promění v prach, nepřijmeme-li jejich nabídku. Pouze se už před lety slušně dotázali naší vlády, tehdy vedené soudruhy z ČSSD, zda o tom vubec máme zájem jednat.

Zároveň mi asi nějak vynechává paměť, ale nevzpomínám si, že by se nás po těch otevřených Ruských výhrůžkách zastal být i jen jediný z našich 'přátel' z EU, z našich ochránců v OSN anebo z našich takzvaných eurospojenců v NATO.

Je mi jasné, že našim věčným protektorům z Němec a slovanským bratrům z Ruska příšerně vadí možnost, že by bylo Polsko a Čechy dlouhodobě samostatné a nezávislé, vždyť oni by se nás tak rádi zase ujali, jenže ta hloupá základna, ta by to mohla tak nějak, hmmm, zkomplikovat, že?

A to už úplně odhlédnu od toho, jaká parta šmejdů za 'nás' mluví ve sdružení Nezakládám. Musí být fakt k popukání vidět pokupě všechny ty socialisty, komunistickou mládež, anarchisty, ekologisty, globální oteplence, muslimy, genderově okované slepice…dal bych den života za to, vidět jak mírotvorné ekofeministky diskutují se sdružením palestinských 'studentů' v Čechách o nejvhodnější velikosti oblázků pro kamenování znásilněných žen…

Shrneme-li si to, ruští generálové opakovaně tvrdí, že radar je pokus o provokaci a vyhrožují NASMĚROVÁNÍM SVÝCH NUKLEÁRNÍCH RAKET na naše území…Ať mi někdo z odpůrců radaru vysvětlí, v čem se to liší od 'spravedlivého' rozhořčení Říšského Kancléře nad provokativním budováním betonových opevnění hluboko v československém vnitrozemí. Byl by i dnes takový mírový aktivista ve shodě s panem Hitlerem, s tvorem sociálně citlivým k potřebám německých dělníků? Take by betonove opevnění 'oprávněně' nazval přípravou na válku a jeho propagátory válečnými štváči?

P.S. Úmyslně neřeším technické aspekty radarů, protiraketové obrany (PRO) a celého systému. Byl bych asi nutně trochu zaujatý, protože se o tyhle systémy zajímám jak ve volném čase tak i pracovně a něco málo o nich vím. Vzhledem k práci, kterou ted dělám, bych asi ani nesměl zveřejnit vše, co o sytemech PRO vím. Máte-li zájem, můžu někdy příště najit pár technicko-vojenských aspektů a vyvratit nektere myty.

P.P.S. Debata je tedy spíše o tom, že máme přijmout nějaké rozhodnutí a jedna že stran nás slušně žádá a vyjednává, zatímco druhá nezklamala a otevřeně nám vyhrožuje agresí. Rozhodneme se stejně zbaběle jako vždy???

P.P.P.S. Zkusme debatovat jako lide a ne jak sprosty a vztekly dobytek, prekvapme sami sebe. A ne, opravdu si nemyslim, ze Amerika je dokonala, bezchybna a perfektni. Takovy idealni system neni nikde.

(Kniha pro dospívající jinochy z r. 1915)

"Chci tě raději varovat před něčím jiným, totiž před učením komunistů a sociálních demokratů, kteří soukromý majetek zavrhují, jej krádeží nazývají, a chtějí veškerý majetek soustřediti v ruce státu. O tomto státu budoucnosti, který jest ve skutečnosti naprosto nemožný, dovedou se zanícením celé hodiny mluviti a jeho krásy a blahobyt líčiti. Tím do svých řad lákají a usilují, aby jich bylo více a tak aby měli větší naději na dosažené onoho ráje budoucnosti. Učení toto, jak zřejmo, jest proti sedmému a desátému přikázání Božímu, a tudíž nesmíš nikdy jeho vyznavačem se státi. Nesedej nikdy na lep těm báchorkám o státu budoucnosti, který sociální demokraté mělkým, důvěřivým a nespokojeným lidičkám slibují. Kdyby snahy ty se uskutečnily, stát byl majitelem všeho, jednotlivcům rozdílel práci i odměnu, nastala by nutně ochablost v práci, v podnikání, lhostejnost ke všemu a lenost. Teprve potom bys viděl, jaké hnusné otroctví by se nutně vyvinulo, jaká by se dostavila nespokojenost a zoufalství, neboť řady dozorců by musely státi s karabáčem nad dělníky, aby, když by ještě za vše nic pro sebe nedostávali, pracovali. Proto nikdy novin komunistických neb sociálně demokratických neodebírej a nečti, nikdy se nestaň členem jejich nějakého spolku, nechoď na jejich schůze a nevěř jejich řečníkům."

Doslovně opsáno ze stránek 156 a 157.

Na "buldozeranta", slizkeho Jirku Paroubka se krome jeho uzasneho postoje k rudemu, bolsevickemu puci v roce 1948. Paroubek o Unoru prohlasil:

Ano. Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou.

Nedavno se provalilo i to, ze Parobek spolupracoval s komunistickou tajnou policii, se Statni Bezpecnosti neboli StB, ktera ho kontaktovala a on se spolupraci nadsene souhlasil. Doklada to tento nascanovany protokol, ktery zacal nejak zahadne mizet z internetu a proto povazuji za dulezite zkopirovat ho a zverejnit. Jsou v nem mimo jine i perly jako:

Schuzka probehla bez zavad. KTS ROKO se jevi jako inteligentni clovek, ma prehled o politickem deni, odsuzuje osoby s protisocialistickymi nazory, obzvlaste z okruhu CH-77. (strana 11)

KTS ROKO ma dobry vztah a nazor na praci bezpecnosti. Jeho styky naseho zajmu jsou z okruhu Mestskeho Vyboru CSS a hlavne mezi mladou clenskou zakladnou CSS. V politicke praci s nim Vedeni CSS pocita jako s perspektivnim kadrem. (strana 13)

No a než začnete celý incident řešit politicky, zkusme se napřed podívat , co se vlastně stalo, přikládám odkaz na videozaznam, kde Macek pohlavkuje Ratha.

Já to, zcela soukromně, považuji za správné, leč dosti nevhodné chování, které je ovšem zcela pochopitelné, protože MUDr. Rath vcelku sprostě pomluvil MUDr. Macka v celostátním tisku. V rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil MUDr. Rath mimo jiné:

…Víte, já ho znal ještě z doby, kdy chodil na každý večírek s jiným děvčetem, které bylo tak zhruba o dvě třetiny mladší, než je on. A byla to skutečně pohledná děvčata. A najednou pak se oženil za ty miliony. Já mu to docela přeju. Někdo miluje duši, někdo miluje tělo, někdo miluje peníze…

Pokud soudíte, že se měl MUDr. Macek obrátit na soud, zkuste si uvědomit, že socialistický stát opět neplní ani svou základní funkci a že při rychlosti naší justice, by se, zcela bez legrace, Macek rozsudku nemusel dožít.

Průměrná délka života u muže je v ČR něco pod 70 let, MUDr. Macek se narodil v roce 1944, je mu tedy 62 let. Většina případů je na našich soudech řešena déle než 8 let, což je vic než jeho průměrná šance dožití.

14.04.2004

Temer se slzou v oku jsem se rozloucil s Kanadou, rozhodne ji rikam "Nashledanou !" a ne "Sbohem !", bylo to bezva, vcera jsme s Chrisem jeste provedli jeden posledni experiment s Bestii a Tornadem, tedy s velkym a vykonnym infracervenym laserem co tu maji, Bestie dava pres 1,6 Joulu na puls a pri frekvenci 30 Hz je schopna uriznout ruku jen to fikne, presne jak ve filmu s Jamesem Bondem :-), a Tornado je skoro kontinualni, ma frekvenci 50 KHz. No my jsme odparovali nastesti jen uhlik, dnes jsme rozebrali reaktor a mam s sebou asi 200 mg produktu, coz mne tesi. Zatim jsem ho propasoval z Kanady do USA, snad ho propasuju i dal, domu.

Pri letu z Ottawy do Detroitu jsem byl z nejakeho duvodu nervozni jako pes, nevim ani proc, normalne litani zboznuju. Furt jsem myslel na Kanadu, nostalgicky se dival na castecne zamrzla jezera v provincii Ontario, vzpominal na trapery, na filmy z Rocky Mountains, na lidi z laboratore, na vsechny ty vzdelane, mile, sympaticke kanadany a bylo mi trochu smutno, zase se vracim do Nemecka, kde se diky vlastni lenosti poradne nedomluvim, kde maji rizky s ryzi, kompotem a koprovou omackou :-( a kde bych nespis zit naporad nedokazal. No spis urcite ne.

Ted pisu behem letu do Houstonu, az budu v Texasu, dam si nejaky giganticky steak nebo tak neco a to bude me rozlouceni se Severni Amerikou. Zitra uz budu sedet v letadle do Evropy, skoda, ze nejsem v Texasu dele, jiste je to taky zajimave misto. Takhle behem jednoho vecera a jednoho dopoledne toho moc neuvidim. A bez auta se nikam nedostanu, neni to holt Kanada, kde maji autobusy a vlaky. Musim ale rict, ze se i docela tesim do Stuttgartu, do nasi laborky, na kolegy a hlavne na kamaradky a kamarady ze Stuttgartu, taky mi uz za ty 3 tydny chybi. A taky do Ceska, tesim se az si popovidam cesky, bude to fajn.

11.4.2004

Tak jsem zase prozil naprosto uzasny den, je to fakt nadhera. Po snidani jsem vyrazil s dvema lidma z Francie po Ottawe, vystudovani pravnici, Rupert a Lucy, ona sikovna zelenoocka a vubec velmi fajn lidi. Chteji sem imigrovat a ziji v Quebecu, v Montrealu. Byli jsem v kanadskem Parlamentu (tentokrat i uvnitr) a moc se mi to libilo, takove lidska atmosfera, cloveka pusti az uplne dovnitr, zadne hrani na nadlidi, a vsechno je takove britske, maji dvojkomorovy system, snemovnu a senat, ale navic musi pokyvnutim hlavy kazdy zakon schvalit generalni guverner – vyslanec britske kralovny. Naposledy pry nekyvnul pred vic nez 100 lety. Strasne se mi libi ty jejich britske parlamentni tradice, ale i to, ze se da povalovat na travniku pred parlamentem, kochat se jarnim slunickem a kvetoucimi krokusy.

Pak jsme kolem Narodni Knihovny a Nejvyssiho Soudu sli na druhy breh, kde uz je provincie Quebec, hranice je v polovine mostu. Meli jsme namireno do Muzea Civilizaci, moc jsem od toho necekal, ale dostalo mne to. Naprosto a totalne!! Atmosfera je nepopsatelna, zaclo to relativne normalne, krasnou vystavou totemu a jinych artefaktu od 'Prvnich lidi' First Nations, jak si mistni domorodi Americane (Indiani a Eskymaci) sami rikaji, pak to ovsem zaclo nabirat grady, kdyz tam byli vselijake polointreaktivni expozice, jako trebas sneznice, nebo ruzne rozhovory s indiany, moc se mi libily jejich bajky, meli tam takove 'TeePee', kde si clovek dal sluchatka a moudri kmenovi staresinove mu rekli par bajek, podle volby anglicky nebo francouzsky. Uzasna byla ta o zrcadle, pry do te doby, nez se objevilo neexistovala zarlivost a zast.

Pak jsem sel na kino, byl to IMAX, coz je obrovske platno a superzvuk, tentokrat ne 3D, ale taky pusobive, film byl o Titaniku, uzasne zabery vraku, nasnimane nekolika ponorkama. Moc pusobive, skoro jsem brecel, kdyz to rekonstruovali. Ty osudy lidi z treti tridy, kteri, kdy jim voda sahala ke kolenum, dobehli ke schodisti, vedoucimu nahoru – ke svobode, a zastavila je zamcena mriz, to muselo byt desive.

Nicmene nejpusobivejsi bylo treti a ctvrte patro, kde byla expozice: "Z historie Kanady" Vse od Vikingu, pres prvni osadniky, velrybare, pres trapery a lovce kozesin, drevorubce a zlatokopy, k expanzi do prerii, vyvoj farmareni, stavbu zeleznice k Pacifiku pres Skaliste Hory, rozvoj mest okolo zeleznice, ruzne vlny imigrace z Evropy, tezbu ropy az po dnesni pristehovalce a nase lidi vyhnane z domova bolseviky v roce 1968.

Bylo to neco nepopsatelneho, vse je intraktivni, postavene jak ve skutecnosti, da se na to sahnout, zkusit si to, videt traperska zeleza, stanici RCMP neboli Kralovske Kanadske Jizdni Policie, tezarske a velrybarske osady, proste je to vse jak z knizek od Jacka Londona. Maji to prolozene spoustou ruznych autentickych dokumentu, realne veci a budovy, a vsude se da podivat a sahnout. Neda se to popsat a moc mne mrzelo, ze tam v 5 vecer zavirali, jiste bych tam vydrzel dyl. Fakt to bylo skvele, bez jedinne chybky. Asi emigruju do Kanady, je to uzasna zeme, budu traper, polarnik nebo velrybar, proste budu zit na drsnem severu a postavim si srub a koupim stary hydroplan a cely svet mam v pazi…

10.4.2004

V Ottawe uz jsem jako doma a Kanada jako zeme se mi libi cim dal vic, je proste uzasna, asi jsem se zamiloval, protoze to jinak neni normalni. Zaclo tu trochu jaro, uz neni pod bodem mrazu, vsechno se zelena a kvete. Protoze je velikonocni patek a pondeli, mam ted 4 dny volna v kuse, premyslim, co podniknout. Prochodil jsem mesto a okoli parlamentu, je to parada, protoze Te pusti az dovnitr, dokonce maji v okoli parlamentu normalni domy, nic superturistickeho ani predrazeneho pro papalase. Na kazdem kroku je videt, ze parlament je tu pro lidi a ne naopak.

Straslive se mi libi mistni smesice kultur, v ByWard Market jsem byl dnes poobedvat a v jednom baraku je vedle sebe cinska, indicka, italska, japonska, francouzska a vubec vselijaka kuchyne, to vse prolozeno kanadkymi specialitami, taky jsem nakoupil nejake darky pro synovecky, javorovy sirup, vlajecky a tak. Poprve v zivote jsem ochutnal Sushi, docela to slo. Vcelku se mi libilo mistni valecne muzeum a hned vedle nej je Statni Mincovna, delaji se v ni i ceske mince(!) Taky jsem si v ni zvednul v ruce zlatou cihlu – poprve v zivote, samozdrejmne jsem cekal, ze bude tezka, ale byla jeste o dost tezsi :-) a byl to super pocit, drzet v ruce 18 kg zlata. Mistni je pry nejcistsi na svete.

Byl jsem tu v kine, docela dobra detektivka, Taking Lives se to jmenovalo a taky na prohlidce vezeni, Ottawa pry byla nekdy v predminulem stoleti nejnebezpecnejsi mesto Ameriky, bez fungujici policie, bez vezeni, zcela pod nadvladou (irskych) gangu. Jestli chlastali jen zpulky tak jako Rob, nechapu jak mohli neco ovladat.

Taky se uz pomalu trochu tesim domu, je sobota a ve stredu v noci budu v Houstonu a ve ctvrtek ve Stuttgartu.

4.4.2004

Vzbudil jsem se krasne vyspinkany v hotelu v Ottawe, pohled z okna mne lehce zdesil, nebot snezi jak zbesile a na zemi lezi asi tak 5 cm snehu. Musim priznat, ze jsem s tim nepocital a me obleceni odpovida spis te planovane Kalifornii a eventelne Texasu, Kanada fakt nebyla v planu. Moje tricka s kratkym rukavem jsou ponekud nadbytecna :-)

Po tom, co jsem si dal 3 tricka, svetr a kozenou bundu a slunecni bryle proti snehove bouri, jsem vyrazil do centra k parlamentu a tak. Bylo tam krasne, je to takova mila a prijemna kombinace Anglie a Evropy. Kanada je uzasna zeme, kde Te ridic autobusu necha jet zadara, kdyz nemas drobne, kde i v dubnu snezi, kde jsou lidi veseli, hodni a vzdelani, kde 1 pivo stoji vic nez 4 hamburgry a kde je proste fajn.